Všechno, co se nám děje, začíná v našich myšlenkách.

Báru jsem potkala po dlouhých letech. Úplně jsem zapomněla, jak dovede zářit. Stojíme v hodinové frontě v Makru, a když se konečně dostaneme k placení zapípá terminál, že karta nemá dostatek hotovosti. Chce se mi smát a zvednu hlavu k Báře.

S naprostým klidem směrem k pokladní prohlásí, „mám tam limit na pět tisíc, musím to změnit, omlouvám se.“ Vytahuje mobil, aby zvýšila limit, načítá… není signál… znovu načítá… Asi po minutě Bára mrkne na pokladní a s úsměvem prohlásí, „skočím raději do bankomatu.“

…naposledy jsme se viděly s Bárou v roce 2011

Nenápadně se otáčím na frontu za námi. Začíná šumět, nemám odvahu se jim kouknout do očí. Úplně vzadu stojí paní s plným vozíkem ledu. Dole pod ním má krabici s džusem. Pán za mnou na mě spiklenecky jukne, „ten led to asi nepřežije, ale aspoň bude mít ten džus vychlazený,“ vracím mu vděčný pohled.

Bára je zpět, fronta utichá a vrací se do původních rozhovorů. Přemýšlím nad Bárou, tu holku snad nic nerozhodí. Z čeho pramení její klid? Kde se to naučila? Je o dvacet let mladší než já a už má v sobě to, k čemu já musela pracně dospět! Má v sobě to, co učím své klienty! Tetelím se blahem z její přítomnosti.

Nedá mi to, zeptám se, „jak pracuješ s negativními myšlenkami?“ Bára se zasměje, „jednoduše, řeknu jim, Drž hubu!“ Začnu se řehtat, „jen tak?“

„Jednoduše jim řeknu, Drž hubu!“

Bára vysvětluje, „minulý týden jsem jela ráno do Prahy, den před tím jsme s kamarádkou oslavovaly její narozeniny. Já sice pila jen do desíti, ale přesto mě ráno v autě napadlo, „dneska mě určitě zastaví policie a já nadýchám, no a přesně v ten okamžik se vynořily v mé hlavě takové ty klapací zuby a zařvaly „Drž hubu!“ Funguje to, když se ty zuby neobjeví, tak se prostě stane to, co jsem si myslela. Mám ty zuby ráda, jsou fakt drsné.“

Všechno, co se nám děje, začíná v našich myšlenkách

„Kam zaměříme pozornost, to roste.“

Něco na tom pořekadle je. Nikdo není v klidu a pohodě stále. Ani Bára, ani já, bez ohledu na to, že se snažím lidem ukázat cestu k pohodě v jejich mysli. To prostě nejde.

Jsme lidé a jsme nastaveni emočně. Na druhou stranu je jen na nás, jakým myšlenkám věnujeme pozornost. Jsem přesvědčená o tom, že všechno začíná v naší hlavě. Ten proces je jednoduchý, pojď se na to podívat z retrospektivy:

• Výsledek – propustí tě z práce pro nadbytečnost. Cítíš to jako nespravedlnost, obětovala jsi jim spoustu let svého života. Plnila jsi své úkoly na sto procent a jsi přesvědčená, že zrovna tebe propustit nemuseli. Přece Franta z vedlejší kanceláře dělá na stejné pozici jako ty a ten výpověď nedostal!

• Chování – naše chování je z 90 % řízeno našimi zvyky. Jedeme na autopilota a pro změnu, nebo vykročení z komfortní zóny, potřebujeme silný impuls nebo silnou vůli (nejlépe obojí). To se nám těžko povede, pokud nemáme motivaci. Nějaký stimul k akci.

Jak vypadalo tvoje chování poslední rok před propuštěním? Všechno jsi udělala správně, ale na nějakou přidanou hodnotu jsi už sílu neměla. Jak je to možné, když dříve jsi to byla právě ty, kdo přicházel neustále s něčím novým?

• Emoce a pocity – poslední rok tě to v práci už nebavilo. Sice jsi zvládla všechny úkoly, které jsi zvládnout měla, ale byla jsi z toho docela unavená. Zdá se ti, že už ani s kolegy to není to, co to bývalo. Musíš se hodně přemlouvat, abys ráno vůbec vstala a šla do práce.

• Myšlenky – tvoje myšlenky byly poslední rok často zaměřené na fakt, že brzo někoho propustí a že to určitě budeš zrovna ty. Myšlenky typu „Já jsem smolař a určitě půjdu jako první,“ nebo „Franta je velký kamarád se šéfem, toho určitě nepropustí, půjdu já!“

Nebo jsi tyto myšlenky neměla, pouze sis často říkala, „mě to tady už nebaví, asi bych si měla najít jinou práci.“

Teď se na to podívejme po pořádku:

Každá myšlenka vytváří tvou budoucnost.

Možná, že jsi už v té práci prostě nechtěla být. Tak jupijajou! Funguje to. Sice jsi dostala výpověď, ale to jsi vlastně chtěla!

Nebo jsi tu práci milovala a cítíš se vážně pod psa. V tom případě, až se k tobě zase dostaví podobné černé myšlenky, použij Bářino zaříkadlo! Pošli do háje každého, kdo ti říká, “ na to nemáš,“ nebo „budeš to právě ty!“ Změň své myšlenky a kouzlo se stane!