4 jednoduché kroky, jak se zbavit únavy

Lenka1946x

„Jsem unavená tak dlouho, že už si ani nepamatuji, kdy tomu bylo jinak.“ Tak poslední dobou popisují své pocity ženy, které přijdou na konzultaci.

Důvodů, proč se můžeš cítit unavená je mnoho. Všechny však mají jednu společnou věc. Ztrátu radosti ze života.

Únava je vlastně takový opak flow (schopnosti být tak pohlcen činností, kterou děláme, že zapomeneme nejen na čas a prostor, ale i sami na sebe).

Únava může přerůst až v apatii

Nemyslím teď tu zdravou únavu, po které slastně usneš. Hovořím o té plíživé, která ti nedovolí dělat to, co bys chtěla. Často slyším větu, „něco mě zastavilo a nemůžu se pohnout dál.“

Než se podíváme, jak z toho ven, chci zde zmínit ještě jednu věc. Únava je naprosto přirozený signál těla, který ti předává nějaké poselství.

Je to stejné, jako když máš žízeň nebo hlad. Rozdíl je v tom, že při žízni nemáš výčitky svědomí, prostě se jdeš napít. S únavou se často pojí myšlenkový program „už na to nestačím,“ či „nestojím za nic.“

Přetrvávající únava může přerůst až v apatii, či depresivní stav.

4 jednoduché kroky, jak se zbavit únavy:

Nejprve je třeba změnit svůj pohled na to, co se vlastně v tvém těle odehrává. Přijmout, že ti chce tělo jen něco sdělit.
Zastavit myšlenky typu, "achjo, teď nemůžu nic dělat."
Tělo ti chce poslat poselství, ale to nezachytneš, pokud si neodpočineš. Takže jakmile přijde únava, zkus myšlenky přepnout. Třeba na, "jupijajou, dostanu konečně zprávu o tom, kudy se mám dále vydat."
Užívej si nicnedělání a moc o tom nepřemýšlej.
Začni tvořit.

Vztahy nebo práce?

Někdy nejde o únavu, ale o stav vyčerpání z toho, že jsi na sebe převzala odpovědnost za víc věcí, než zvládneš unést. Paradoxně se do tohoto stavu dostáváme prostřednictvím našich vztahů s okolím.

Vztahy však nejsou příčinou únavy. Jednoduše, nejčastěji jsme unavení z toho, že si nedovolíme dělat to, co nás baví. Netvoříme. To, čemu věnujeme 8 hodin našeho času denně, nás přestalo bavit.

Kdysi jsem někde četla, že žena, aby byla šťastná, musí tvořit. Dodnes mi to dává smysl.

Při tvoření se dostáváš do flow a to spouští regenerační proces v těle.
Když se „odpojíš“ od reality, pomocí tvoření toho, co má pro tebe smysl, získáváš odstup od toho, co se ve tvém životě děje. Pak víš, jak se zachovat ve vztazích, které ti nejsou prospěšné.
Tvoření ti dělá radost a ta ti dodává energii a sílu.
Tvůj čas dostává jiný rozměr. Najednou víš, co tě brzdí a získáváš odvahu pustit odpovědnost za to, jak žijí ostatní.

Objev svůj potenciál

Potenciál jsou všechny tvé skryté touhy, které když objevíš a začneš naplňovat, najdeš nejen zdroj své síly, ale také své poslání.

S odkrytím vlastního potenciálu pomáhám lidem už víc než 20 let. Moje role mentora v komunitních centrech, by se dala shrnout do dvou oblastí.

Pomoci jim najít zaměstnání,
podpořit je v začátku podnikání.

Co by mentor jsem v obrovské výhodě, protože nad lidmi, kterým pomáhám, většinou všichni ostatní již „zlomili hůl.“

Občas se setkávám s tvrzeními jako, „no s těmi asi nic nesvedeš“ nebo „tady už nic nepomůže.“ A to je pro mne vždycky výzva.

Nechodím tam totiž proto, abych s nimi něco svedla, nebo je nějak přesvědčovala o tom, co mají dělat. První týdny s nimi jen vedu rozhovory o tom, co je v životě naplňuje štěstím a pohodou. Hledáme společně jejich poslání.

Teprve pak se věnujeme tomu, jak se těmito aktivitami, či dovednostmi, které díky těmto aktivitám mají, uživit. A tak se hledá potenciál.