Co dělat, když nemůžeš najít práci?

Jako mentor jsem zvána na semináře pro dlouhodobě nezaměstnané již více než 15 let. Slyšela jsem desítky životních příběhů a stovky prožitých útrap.

Jednu věc měli všichni tito lidé společnou. Strach.

A teď nemám na mysli jen tak obyčejnou obavu, která ti způsobí mírnou nervozitu, když máš někam poslat svůj životopis.

Mám na mysli strach, který tě paralyzuje natolik, že ti doslova sežere každou myšlenku, která by mohla tvrdit něco jiného, než, „ty na to nemáš. Ty tu práci nedostaneš.“

A strach pracuje s relevantními argumenty:

  • Věk
  • Zdraví
  • Vzdělání
  • Zkušenosti

Takže jsi v totální pasti, protože s tím se nedá bojovat. Nejen s těmi argumenty, ale ani se strachem.

Co však udělat můžeš, je - přestat si jich všímat.

Kdybych tuhle větu použila na úvod některého ze zmiňovaných seminářů, asi by všichni hned odešli. Jak říkám, se strachem se bojovat nedá.

Jak je tedy možné, že většina těchto zdánlivě beznadějných lidí nakonec práci získá? Nebo začnou dokonce podnikat?

Co dělat, když nemůžeš najít práci?

  • 1
    Nekoukej furt na něj
    Zaměřit svou pozornost někam jinam než na hledání práce, když musíš zaplatit nájem a doma ti křičí 3 děti, které nemáš kam dát, může být těžké.
    Jenže bez toho to nepůjde.

    Mým prvním cílem na setkáních tohoto rázu je, dostat je z téhle myšlenkové klece ven. A taky si to užít. A tak se nejprve bavíme o všem možném, ale hlavně o tom, co se jim v životě povedlo, jaké jsou jejich hodnoty a co dělají nejraději.

    Jakmile je pozornost zaměřena na radost, můžeme se seznámit s obavami.
  • 2
    Dej mu jméno
    Se strachem se lépe pracuje, když ho pojmenuješ. Když uchopíš to neviditelné něco, co tě budí v noci a strčíš to do plastové láhve, aby ses na to mohla pořádně kouknout. Někdy je člověk docela překvapený, čeho se to vlastně bál.

    Jako třeba Zdenek na našem posledním setkání. Jeho strach se jmenoval, „Nezavolám“.

    Po deseti letech zdravotních útrap se nemohl odhodlat k tomu, aby zavolal svému bývalému zaměstnavateli. Argument strachu zněl, „nebudou mě chtít, když jsem invalida.“ Jakmile dal svému strachu jméno, zmizel. (Zdenek ani nedokončil seminář, chtěli ho zpátky hned.)    
  • 3
    Víš, kdo jsi?
    Zdánlivě jednoduchá otázka, ale ruku na srdce, kdo z nás na ni dokáže odpovědět?

    Neptám se, jakého jsi pohlaví, ani na žádnou z tvých životních rolí. Ptám se, kdo skutečně jsi?

    Před dvěmi lety mi na tuto otázku odpověděl Vojta (starší muž, který nepracoval už 20 let), „Jsem ten, co jezdí s koňským povozem.

    Přiznám se, že mě samotnou tenkrát nenapadalo řešení, jak "tohle" uvést do reality. Naštěstí jsem hned pustila myšlenku „to nepůjde“ k vodě a místo ní vložila jinou, „motivuj! Do háje, motivuj!“. A tak jsem zvolala. „A máme to! Vojta bude podnikat.“

    Po roce od tohoto setkání mi zazvonil mobil a ozvalo se, „paní, já jsem Vám slíbil, že Vám ukážu, jak se tahá dřevo z lesa, tak přijeďte...“
  • 4
    Pusť svůj potenciál ven!
    U Vojty to bylo snadné. Znal svůj potenciál. Stačila jen malá podpora, aby si ho dovolil naplnit.

    Vojta je prostý muž. Troufnu si říct, že tím to měl snazší. Pozoruji totiž, že čím více jsme zatížení myšlenkami jiných, tím hůř se nám rozpoznávají naše vlastní. Každý z nás má potenciál dělat něco výjimečného a úžasného. A být za to dobře ohodnocen. Jen to pod tíhou cizích myšlenek nevidíme.

Jak objevit svůj potenciál a být svůj vlastní projekt, můžeš zjistit v programu, který otevírám pouze jednou za rok v on-line podobě. (více informací zde...)

  • 5
    Začni
    Asi nejtěžší věcí při jakékoliv změně je začít.

    Náš mozek nás totiž drží ve své komfortní zóně „zuby, nehty“ a nabízí nám nejen ony zmiňované argumenty, proč máme zůstat raději tam, kde jsme.
    Jenže bez prvního kroku se ke dveřím nedostaneš.
    Mám na tohle takovou pomůcku, kterou vřele doporučuji:
    Nezaměřuj svou pozornost na ty dveře. V tomto případě na tu práci, či podnikání. Prostě ji zaměř na první krok.

    Napiš životopis, nebo si založ datovou schránku, pokud zjistíš, že je pro tebe lepší, být svůj vlastní projekt. Neřeš, co všechno musíš udělat potom a jak to bude probíhat! Až uděláš první krok, zaměř svou pozornost na druhý. Jaký to bude? (Ti říkám, necpi tam zase ty dveře! Jen druhý krok...)

Když něco opravdu hledáš, začne to hledat tebe.


 

Lenka
Pomáhám ženám, vidět svět krásnější. Vidět, co jsou jejich skutečné potřeby a co jsou jen náhražky. Kdo jsem a co dělám, si můžete přečíst tady >>